Vegetariánské boloňské těstoviny

O tom, co všechno se člověk o sobě, láhvi vína, švýcarském armádním nožíku a o svém vztahu ke spolubydlícímu nedozví, když se pustí do vaření těstovin.

Vegetariánské těstoviny bolognese

Vegetariánské těstoviny bolognese



Je to snad přesně rok, co jsme si řekli, že mít pokoj jenom k uskladnění vysavače je trochu rozmařilost a taky, že každá libra je dobrá a poskytli jsme přístřeší jednomu životem nezkušenému anglickému mládenci, kterému jsme se snažili namluvit, že udržovat pokojovou teplotu na 16 °C je neskutečně ekologické a proto se u nás bude topit jenom tak zlehýnka.

Moc s tímhle naším názorem nesouhlasil a naše vzájemná náklonnost nepatřila právě k těm nejvřelejším. Jednou jsem se proto docela nasmála, když si náš životem nezkušený anglický mládenec koupil láhev vína a místo pro Angličana klasického šroubovacího uzávěru měla korkový špunt. Že je anglický mládenec životem nezkušený se pozná podle toho, že neumí otevřít víno, které od vás vyžaduje trochu víc úsilí než jenom otočit uzávěrem po směru hodinových ručiček.

Neměla jsem se moc smát. Rok se sešel s rokem a já jsem koupila chianti. Říkala jsem si, že když Jamie Oliver píše, že v jeho vegetariánských těstovinách má být chianti, tak že se plácnu přes kapsu a to chianti jenom kvůli těm těstovinám koupím.

Do té doby jsem věřila pravidlu, že v Anglii mají všechna vína šroubovací uzávěr a že jedinou vy jímkou jsou francouzská vína.

Teď vím ještě o jedné vy jímce. Korkem je zašpuntované i chianti.

Že neumím otevřít víno jsem se dozvěděla až ve svých 3* letech.
Od osmnácti každé víno vesele otevírám takovým tím otvírákem, který připomíná andílka s křidýlkama a který ve mně vytvářel mylnou iluzi, že otevřít víno je něco hrozně snadného.

Když jsem ale zůstala sama doma jenom ve společnosti chianti a švýcarského nožíku, mé představy o fungování vesmíru se razantně změnily.

Už se nesměju našemu životem nezkušenému anglickému spolubydlícímu a už si nemyslím, že umím otevřít víno. Vím ale, že boloňské těstoviny podle Jamieho Olivera jsou moc dobré i bez chianti. Vlastně to chianti chutnalo výborně jenom tak ve skleničce a myslím, že do vaření by ho byla věčná škoda.

Ingredience

  • 25 g sušeného hřibu smrkového, kterému se také někdy říká houby porcini
  • 2 očištěné mrkve
  • 1 červená cibule
  • 3 stroužky česneku
  • 100 ml vína chianti (pokud ho umíte otevřít)
  • 2 plechovky konzervovaných cherry rajčat
  • 50 g zelené čočky namočené přes noc
  • 50 g parmezánu nastrouhaného
  • 1/2 lžíce sušeného rozmarýnu
  • rostlinný olej na smažení
  • 150 g těstovin nebo tolik, jak moc velký hlad máme

Postup

  1. Sušené houby dáme do misky a zalijeme hrnkem vroucí vody. Necháme půl hodiny odležet.
  2. Mrkev nakrájíme na větší kusy a cibuli oloupeme a rozpůlíme.
  3. Mrkev, cibuli, stroužky česneku a rozmarýn dáme do food procesoru a několika pulzy nasekáme nahrubo.
  4. V hlubší pánvi si rozehřejeme olej.
  5. Do pánve nasypeme směs nasekané mrkve s cibulí, důkladně promícháme, přikryjeme a za občasného promíchání dusíme dvacet minut.
  6. Mezi tím si houby nasekáme najemno. Vodu, ve které houby ležely nevyléváme.
  7. Otevřeme konzervy rajčat a s pomocí lžíce v nich rajčata rozbijeme na menší kousky.
  8. Jakmile zelenina v pánvi změkne, zvýšíme výkon sporáku na maximum a do pánve přidáme nakrájené houby i s odloženou vodou a pokud se nám ho podařilo otevřít, tak i chianti. Počkáme, až se nám vypaří z pánve tekutina, snížíme teplotu na polovinu a do pánve přidáme namočenou zelenou čočku, konzervovaná rajčata i se šťávou a ještě jeden hrnek vody.
  9. Vše dobře promícháme a na mírném až středním ohni vaříme pětačtyřicet minut. Omáčka by měla zhoustnout.
  10. Mezi tím si uvaříme těstoviny. Při slévání těstovin si necháme asi tak hrnek vody, ve které se vařily.
  11. Až je omáčka hotová, sundáme ji ze sporáku a přimícháme do ní polovinu parmezánu a uvařené těstoviny.
  12. Pokud se nám zdá omáčka příliš hustá, naředíme jí vodou z těstovin. Vodu přiléváme postupně, abychom dosáhli té správné hustoty a nepřehnali to.
  13. Těstoviny rozdělíme na talíř a posypeme druhou polovinou parmezánu.
  14. Servírujeme s chianti a jsme rádi, že jsme ho neuměli rozdělat a víc tak dobrého vína nám zbylo k pití.

Recept je převzatý od Jamieho Olivera a upravený k obrazu mému, mým možnostem a chutím.

Napsat komentář